Frankfurt

Tak máme za sebou druhou část našeho evropského turné - Frankfurt.

Den 46-49: Letenka sice téměř zadarmo, ale tentokrát z londýnského Stanstedu, takže jsme vyrazili už ve čtvrtek v podvečer autobusem. První noc ve zkratce - dvě hodiny spánku v autobus, hodina na letišti, hodina v letadle a hodina v buse letiště do centra. Jen na vysvětlenou, Ryanair samozřejmě nelítá na hlavní frankfurtské letiště, ale na Frankfurt Hahn. Nejspíš je to jediná společnost, která o tomto "letišti" ví a i americké turistické průvodce Evropou řikají, že považovat Hahn za druhé frankfurstké letiště mouhou jen cynici typu Raynair. Nicméně nic hrozného, letiště má všechno co je potřeba a 75 minut busem do centra neni tak hrozné, obrovským letištěm v Frankfurtu bychom se nejspíš proplétali ještě déle. 

V Frankfurtu jsme se dlouho neohřáli, protože jsme s naším novým průvodcem Bobem (znamý Jeremyho) vyrazili kousek za město do Bad Homburg. Vyhlášené lázně, ve kterých jsme rázem zapomněli na dva měsíce ve studené Anglii. Večer jsme ztrávili procházkou/blouděním (názory se lišili :-) po nočním Franfurtu, rychlá večeře, ubytování na hostelu a spát - ano, tak to mělo vypadat, jenže my, i když hodně unavení, koukali dlouho do noci na film. Šest hodin spánku a hurá prozkoumávat centrum za denního světla. 

Frankfurt ani zdaleka nenabízí tolik historických památek a zajmavostí jako Stockholm, protože byl za druhé světové války z 80% srovnán se zemí, ale i tak je to krásné město. Z muzeí jsme si vybrali opět galerii umění a pokračovali v obdivování děl Picassa, Rubense, Rembranta a dalších. Za zmínku pak stojí katedrála, radnice či operní dům. Více než z historie pak Frankfurt nabízí architekturu 20. a 21. století - mrakodrapy. Frankfurt je takový menší Manhattan. Narozdíl od jiných evropských měst, které se snaží zachovat panaroma historického centra, ve Frankfurtu se rostou mrakodrapy jako houby po dešti. Ten nejvyšší a do nedávna nejvyšší v Evropě přístupný veřejnosti neni, takže jsme se vyšplhali na vedlejší 200 metrů vysokou Maintower, o 60 metrů jsme překonali Stockholmskou radiovou věž. Rozhled to byl úžasný, více opět na fotkách. 

Mno začlo se stmívat, takže jsme pomalu začli hledat nějakou hospodu, kde by mohli Američani ochutnat "schnitzel", povedlo se a i já jsem si zavzpomínal na českou kuchyni. Mno a protože nedělní let byl naplánován na 6:25, hostel na sobotní noc jsme nerezervovali, místo toho jsme prozkoumali frankfurské knajpy, i když po prvním zklamání a předčasné zavírací době jsme skončili v Irské hospůdce při sledování rugbyového zápasu, prostě jako doma :-)

Mno a v neděli jsme už jen cestovali zpátky domu po trase Frankfurt - Frankfurt Hahn - London Stansted - Birmigham - Liverpool, kam jsme dorazili opravdu unavení a byli jsme rádi, že jsme doma. Každopádně výlet to byl zase super a snad ještě na nějaké podobné bude čas. Čekáma na nabídku, Ryanaire!