Největší irský svátek dorazil i do Liverpoolu.
Hned na úvod musim říct, že jsem trochu zklamaný. Měl jsem trochu větší očekávání, nejspíš proto, jako o svátku svatého Patricka mluvilo dlouho dopředu a všichni se nedočkavě těšili. Žádné větší akce se však v centru Liverpoolu nekonaly a irské hospody dopředu zarezerovat nešly. No a během večera byly samozřejmě přeplněné k prasknutíí už snad od rána. I když samozřejmě během svátku svatého Patricka jsou všechny hospody tak trochu irské, jen málo které to berou až tak vážně, že by hráli i typickou irskou hudbu. Většinou se pouze převlékly do zelena a přidaly irský Guiness to nabídky piv.
Celá akce taky byla jen nadprůměrná oslava v centru města. Lidé na ulici i v hospodách byli mnohem přátelštější a hovornější a určitě to nebylo jen alkoholem, prostě mi přišlo, jako když mají všichni lepší a rozvernější náladu. Dalším plusem bylo, že jsem měl možnost lepší poznat Jenni, kterou jsem do teď znal jen jako kamarádku Holly, mé marketingové parnertky. Jennni mě taky tak trochu zachránila, protože zbytek party tvořili naši němečtí přátele, kteří mají ve skupině tendenci mluvit německy. Sice německy jakš takš umim, ale že bych jim rozumněl a dokázal reagovat to rozhodně ne. Přemýšlet česky a mluvit německy za normálních podmínek je jedna věc, ale přemýšlet anglicky a zároveň vnímat a překládat z/do němčiny je zcela odlišná věc, kterou bohužel nezvládám.
Mimojiné jsme s Jenni jsme hráli hru na suvenýry, začali jsme pivními podtácky, pak jsem se dostal do vedení krásnou sklenicí Guinness, ale nakonec jsem prohrál na celé čáře, protože Jenni dokázala získat památeční čtyřlístkovou čepici. Nebyl jsem sice u toho, ale nějaký týpek ji polil pivem a jako omluvu ji věnoval právě tu čepici.
Celkově tedy večer výborný, ale určitě si rád poslechni zážitky ostatních, především těch, kteří se vydali do slavit do Dublinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat